… a přijel udatný princ na bílém koni a zachránil princeznu a žili šťastně až do smrti. A zazvonil zvonec a pohádky je konec. A doma místo udatného prince pupkatý, věčně nespokojený prudič, místo obletované a zachraňované princezny uštvaná vyčerpaná herka, která má všeho plné zuby. A zazvonil zvonec a pohádky je konec. Zakažme proto pohádky a romantické filmy!
Všichni milujeme pohádky
Ne, vážně, skoro každá z nás vyrostla na takových pohádkách a žila celá léta v představě, že se jednou objeví urostlý šarmantní muž, který nás bude obdivovat, opečovávat a milovat až do skonání věků. A i když už odrostly dětským pohádkám, tuhle představu v nich dál podporují všemožné romantické filmy a červená knihovna. A některé čekají dodnes.
Mě osobně sice tyhle princezny pasivně čekající na záchranu od ztepilého prince vždycky přišly trochu nanicovaté, ale i já žila v představě, že takhle nějak to má být. Ale nikdo mi neřekl, že to se teda sakra načekám.
Netvrdím, že se takovéhle příběhy v realitě nikdy nedějí, to určitě ano, ale řekla bych, že bude lepší příliš nespoléhat na to, že ta šťastná budu zrovna já. Je to jako vyhrát ve Sportce.
Nejsou nakonec pohádky a romantické filmy škodlivé?
Možná by se před čtením takových utopií mělo objevit varování ve stylu „četba (sledování) na vlastní nebezpečí. Mohli byste přijít k vážné psychické újmě.“ Takže zakázat pohádky a romantické filmy?
Ale co si budeme povídat. Všichni milujeme pohádky a šťastné konce. Milujeme tu představu, že takhle by to mohlo být a že se to stane možná i nám. A všichni rádi sníme. Jen nesmíme sny zaměňovat s realitou. Protože on ten náš princ je sice možná trochu pupkatý a nerudný, ale třeba má srdce ze zlata a můžeme se o něj opřít. A z nás princezen jsou sice uštvané vyčerpané manželky a mámy, ale přináší nám to radost pečovat o tu naši smečku. A nakonec třeba zjistíme, že ta naše všední realita je vlastně docela pohádková. Ona ta pohádka nespadne zčistajasna jen tak z nebe, tu by si měli oba zasloužit. Vždyť i ten princ si musí princeznu vždycky zasloužit, jen ta princezna tak nějak čeká, který udatný princ to všechno zvládne.
Jen k tomu prosím pěkně nepřistupovat naopak. Nenadávat manželovi, že není princ z pohádky, kterého jsme si vysnily, protože nám ta realita dost pohádková nepřipadá. Aby pak nejel zachraňovat jinou princeznu.
Líbil se vám článek? Dejte mu To se mi líbí nebo ho sdílejte níže 
Jsem průvodcem žen v jejich sebepřijetí, sebeprezentaci a vytvoření zdravého a spokojeného života a jedinečného, originálního a inspirativního a stylu.
Mou vášní je inspirovat a vést ženy ve znovunalezení jejich unikátní osobnosti, krásy a charismatu, pulsující životní energie, zdravého těla a mladistvého elánu. K odvaze být samy sebou a ukazovat jim, že každá z nás může být v jakémkoli věku duchem mladá, svobodná a je jediným neopakovatelným originálem.
Jinak jsem docela normální ženská, rozpuk mládí mám už definitivně za sebou, životem značně otřískaná, nicméně fasáda stále zachovalá, „a interiér“ víceméně v původním stavu Jako správný introvert miluju knížky, filmy, muziku, fotky a umění vůbec, ale také módu a design. Taky ráda tvořím. Kdeco. Některé výrobky můžete najít v části „obchod“. Část extroverta ve mně mne i v 50 táhne na koncerty a rockové festivaly a různé jiné akce a nejspíš může i za tyhle stránky…
Celý můj příběh si můžete přečíst zde https://jednodusevpohode.cz/muj-pribeh/