Jak začít s cvičením
Řeklo by se – „prostě začít“. No jo, ale aby to stejně rychle a jednoduše neskončilo… To určitě známe všichni. Novoroční předsevzetí, hubnutí do plavek apod. A za pár měsíců je všechno při starém. Nemám to jinak. Intenzivní tělesný pohyb či hodiny tělocviku ve mně vždy vzbuzovaly přinejmenším nechuť. A vtipné poznámky při mých neobratných pokusech udělat výmyk na hrazdě ve stylu „s tím tvým těžkým zadkem to asi nepůjde!“ tomu pravda, moc nepomohly. A tak jsem v průběhu mnoha let vyzkoušela leccos, ale výsledek byl vždycky stejný – nějak to prostě vyšumělo, přestalo mě to bavit, nebyl čas atd. Výmluva se vždycky najde. Ale upřímně, prostě mě to nebavilo. A když člověk něco dělá, mělo by ho to bavit, měl by si to užívat, aby to mělo smysl. Takže jak začít s cvičením, aby nás to hned neodradilo?
Tady je dost důležité se znát. Preferujete klidnější aktivity? Zkuste jógu. Máte pocit, že vás jóga bude nudit? Zkuste nějaké aerobní cvičení. Mě bavilo třeba tae-bo. Ale svaly to moc nedávaly a měla jsem problém to udýchat. Nakonec lekce zrušili a jediné další lekce byly na druhém konci města. A to už se mi nechtělo jezdit tak daleko.
Zkuste to po svém
Tak jsem se rozhodla cvičit doma a stále jsem se snažila cvičit tak, jak bylo všude doporučováno. „Musíte cvičit alespoň půl hodiny, aby to mělo smysl“. „Ideálně aspoň 2x týdně“ apod. Vydrželo mi to vždycky tak pár týdnů. Uvědomila jsem si, že svaly jsou tak ochablé, že to prostě nedávám a pak mě to samozřejmě nebaví. Tak jsem si jednou řekla, že se můžu na všechna ta doporučení vykašlat a budu to dělat po svém. Když nedávám půl hodiny, natož hodinu, 5 minut přece dám. Když mi dělá problém náročné aerobní cvičení, zkusím jednoduché posilovací cviky. Pěkně pomalu, v tempu, které mi bude vyhovovat. A teď najít čas. Vždycky, když jsem věděla, že mě třeba za hodinu čeká cvičení, nechtělo se mi do toho už dopředu. A tak jsem na to šla oklikou. Využila jsem takových těch chvilek, kdy člověk vlastně nic moc nedělá – kouká na televizi, odpočívá ve vaně, myje nádobí, čistí si zuby, ….
Kupříkladu:
- Koupání – začala jsem ve vaně dělat nohama ve vzduchu nůžky. Začala jsem na 20, časem jich bylo minimálně 100
- Chodím pěšky. Všude. Nesnáším čekání, tak než bych čekala 10 – 20 minut na spoj, dojdu tam pěšky. Samozřejmě ne, pokud jedu na druhý konec města.
- Choďte pěšky i do schodů. Měla jsem souseda, kterému bylo skoro 80 let a každý den chodil do 8.patra pěšky, někdy jen tak, pro kondici.
- Když jsem si umyla hlavu a dala na ni kondicionér, měla jsem pár minut čas, který jsem využila ke dřepům. Zase jsem začala na 20 a postupně přidávala.
- Při každé činnosti, u které jsem musela stát (čištění zubů, mytí nádobí, čekání na tramvaj nebo ve frontě (tady je dobré si ohlídat, aby to nebylo moc vidět 🙂 ) jsem stahovala „půlky“ a snažila se posilovat svaly
- u sledování televize jednoduché posilovací svaly třeba na ruce
- později jsem přidala pár posilovacích cviků a cvičení z kalanetiky, které jsem si dala v posteli ráno, ještě než jsem vstala
Zdroj: pixabay.com
Možností je mnoho
Určitě sami přijdete na další možnosti vzhledem k tomu, jaké cviky si vyberete a vzhledem k vašemu dennímu režimu. Výhod je několik.
- Využijete každou neproduktivní chvilku, aniž byste museli čistou hodinu věnovat cvičení (a ono to v součtu může i hodinku klidně dát)
- zjistíte, že vlastně cvičíte každý den (chodili byste jinak každý den cvičit?)
- zvyknete si na to, a když nebudete třeba pár dní cvičit, bude vám to možná i chybět
- a to nejdůležitější – posílíte svalstvo. Nebude už pro vás problém vyjít do schodů či udělat pár dřepů navíc, protože se svaly alespoň trochu nastartovaly.
Hlavní je probudit svaly k životu
Není to na zhubnutí, ale svaly si vzpomenou, k čemu vlastně jsou a vy na to, že vůbec nějaké máte. Jde jen o jednoduchý postup, jak začít s cvičením. Pak můžete pokračovat dál. Najít si složitější, náročnější cvičení. A zase. Nenechte se ovlivnit různými doporučeními, že musíte cvičit tak a tak dlouho. Dejte si vlastní tempo. K té hodině se nakonec dostanete. Jde o to, že když si na cvičení postupně zvykáte a cvičíte podle svého tempa, neodradí vás to tak snadno, jako když máte hodinovou lekci a už po 5 minutách nestíháte. Už nemůžete? Fajn. Tak zas třeba za půl hodinky. Čím víc si svaly zvyknou, tím menší to bude problém. Ano, samozřejmě, třeba aerobní cvičení by mělo trvat nějakou dobu, ale jde o to, aby si tělo na cvičení zvyklo a svaly se opět nastartovaly. Já si třeba vybrala kalanetiku. Právě kvůli posílení svalstva a té výhodě, že taky můžu cvičit po etapách. Tam 5 minut, tam čtvrt hodinky, tam dalších 10 minut… A až budete vy a vaše svaly v kondici, můžete se pustit do jakéhokoli cvičení či sportu, které vyhovují vašemu stylu či temperamentu.
Samozřejmě, jsou lidé, kteří mají silnou vůli, a když se pro něco rozhodnou, tak to prostě zvládnou. To není můj případ. A jak to máte vy? Jak jste se naučili cvičit nebo sportovat? Šlo to najednou nebo pomalu? Co vám pomohlo? Máte nějakou osvědčenou metodu, jak začít s cvičením? Podělte se s námi!
Líbil se vám článek? Dejte mu To se mi líbí nebo ho sdílejte níže 🙂
Foto: Pixabay.com
Jsem průvodcem žen v jejich sebepřijetí, sebeprezentaci a vytvoření zdravého a spokojeného života a jedinečného, originálního a inspirativního a stylu.
Mou vášní je inspirovat a vést ženy ve znovunalezení jejich unikátní osobnosti, krásy a charismatu, pulsující životní energie, zdravého těla a mladistvého elánu. K odvaze být samy sebou a ukazovat jim, že každá z nás může být v jakémkoli věku duchem mladá, svobodná a je jediným neopakovatelným originálem.
Jinak jsem docela normální ženská, rozpuk mládí mám už definitivně za sebou, životem značně otřískaná, nicméně fasáda stále zachovalá, „a interiér“ víceméně v původním stavu 🙂 Jako správný introvert miluju knížky, filmy, muziku, fotky a umění vůbec, ale také módu a design. Taky ráda tvořím. Kdeco. Některé výrobky můžete najít v části “obchod”. Část extroverta ve mně mne i v 50 táhne na koncerty a rockové festivaly a různé jiné akce a nejspíš může i za tyhle stránky… 🙂
Celý můj příběh si můžete přečíst zde https://jednodusevpohode.cz/muj-pribeh/
Podobné příspěvky:
Jeden komentář
Iffany
Tak nějak…