Pomoc! Je mi 30! 40! 50! – 8 omylů o stárnutí

Také podléháte panice při pomyšlení na zběsile rychle rostoucí číslovku vašeho věku? Říkáte si..  Pomoc! Je mi 30! 40! 50! Někdo panikaří už ve třiceti, někdo v padesáti a někdo nikdy. Přiznám se, že mně se to nikdy nestávalo. Když mi mělo být 15 a měla jsem dostat občanku, říkala jsem si „tak a teď to bude jiné“ …a ono se nic nestalo. Podobně jsem to cítila v 18. Zase se nic nestalo, žádná změna, nic. Tak jo, mohla jsem si dát pivo. Ale to je tak asi všechno. A tak jsem to přestala řešit. Dokonce jsem tomu někdy předbíhala, kdy jsem si říkala „ty jo, už je mi 40“ a dcera mi říká „mami, co blbneš, 40 ti bude až za rok“. Říká se přece, že věk je prostě jen číslo.

Je stárnutí opravdu tak nepříjemná záležitost? Tak si to zkusme probrat.

• Vzhled.

  Člověk se životem samozřejmě mění, ale je jen na něm, jestli bude krásně zrát jako víno nebo se nechá životem semlít. Někdo si myslí, že jen muži se stávají věkem atraktivnější, já si totéž myslím i o ženách. Není žádné umění vypadat ve dvaceti krásně, obzvlášť když k vám příroda byla štědrá. Vypadat ale dobře ve 40 nebo v 50 je už trochu umění – ve vašem vzhledu se totiž odráží vaše osobnost, celý váš život. V obličeji můžete číst jako v mapě vašeho života. Zkuste si toho u lidí všimnout. Kdysi dávno ještě jako mladá holka jsem se dívala, jak moje maminka měla takové ty svislé vrásky kolem úst, vyzařovaly určitou frustraci, smutek a tenkrát jsem si řekla, že tohle mít v budoucnu nechci. Proto se snažím být pozitivní, nefrustrovat se věcmi, které nemůžu ovlivnit a žít pokud možno šťastný život. Je to všechno o postoji. Jistě, hrají tady i roli geny, ale psychika váš vzhled ovlivní víc, než si myslíte. A určitě nezapomínat ani na péči o pleť, rozhodně se vyplatí.

• Postava.

  Tomu hodně rozumím. Najednou koukám na své oslabené svalstvo, kůže ztrácí pružnost, celulitida mi taky říká pane nebo paní. Dobře. Ale i tady máme možnosti. A to nemluvím o plastické chirurgii. Ano, sport, cvičení, strava. Všichni to známe, všichni to řešíme. Nejde o to mít tělo jako ve 20. Ale být se svým tělem spokojená a v pohodě, to jde. Když se nebudeme přecpávat, jíst víckrát denně v malých porcích co možná nejpestřejší stravu, budeme chodit pěšky, cvičit či mít jiný pohyb, udržíme si postavu souměrnou a pružnou. A zase – nezapomínejme na své myšlenkové pochody. Když budeme přesvědčené o tom, že jsme tlusté a nikdy nezhubneme, tak nám to fakt půjde ztuha. Když budeme naopak se svým tělem spokojené, ke cvičení a hubnutí budeme přistupovat s radostí a v pohodě, půjde to líp.

• Už nás v životě nic nečeká.

  Opravdu? Jasně, ztřeštěnost a bezstarostnost mládí už máme za sebou. Ale mě osobně tyhle telecí léta vůbec nechybí. Je totiž jen nás, jestli naše životní zkušenosti, zodpovědnost a dospělý přístup k životu úplně přebijí mladistvý elán a radost ze života. Pokud si ho dokážete udržet i v dospělosti, pěstovat si to dítě v sobě, udrží vás to mladé duchem až do smrti. Jen máte navíc zkušenosti a nadhled. Může to být lepší? Zapomeňte na klišé „to už pro mě není“, „na to už jsem stará“, „tohle se na mě nehodí“ apod. Tyhle myšlenky hoďte do odpadkového koše. Zůstaňte otevření zkušenostem, názorům, zážitkům. Užívejte si života. Každá jeho etapa je trochu jiná a jedinečná.

• Sex.

  Ač se to zdá k nevíře, jsou tací, kteří si myslí, že sex je hlavně pro mladé. Já tedy nevím, ale když si vzpomenu na sebe, jaké jsem byla občas v mládí tele, a to i v sexu, kdy jsem si to vlastně často ani neuměla užít, tak bych to zpátky nechtěla. I tady jsou k nezaplacení zkušenosti, duševní pohoda a radost z milování. Nezapomínejte, že je to jedna z našich základních fyziologických potřeb. Všichni potřebujeme doteky, lásku, péči. Je to vynikající příležitost vychutnávat si „tady a teď“. Nemyslet na nic jiného, prožít sílu okamžiku (no, raději ne jen okamžiku… 🙂 ). Nezapomínejme, že pravidelný orgasmus má velmi příznivý vliv na naše fyzické i duševní zdraví.

• Nemoci.

  Jsme přesvědčení o tom, že stáří znamená nemoci. Může to být, ale i nemusí. Ano, mohou se objevit nemoci, které mají nějaké dědičné základy nebo nemoci vyplývající z našeho životního stylu. Ale i tady můžeme hodně ovlivnit. Když se budeme snažit žít tak, aby naše tělo i mysl byla v pohodě, stravovat se tak, abychom našemu tělu prospěli, být fyzicky aktivní, můžeme prožít život i bez nějakých závažných chronických problémů. Moje zkušenost je taková, že každé náročné stresující období se odrazilo na mém fyzickém zdraví a naopak, když jsem se dala do pohody, problémy časem zmizely. Dávejte opravdu pozor na to, jak život prožíváte a jak se k němu stavíte. Vím, že někdy problémy člověka převálcují, ale jde to. Ale chce to práci se naučit se s problémy vypořádat tak, aby nás neničily.

• Už mi to nebude myslet.

  Dlouhá léta se všeobecně mělo za to, že mozkové buňky postupem let umírají a nejsou nahrazovány novými. Dnes se už ví, že nejen tělesné buňky se pravidelně co 7 let obnovují, ale i mozkové buňky jsou nahrazovány novými. Ano, možná už nebudeme v chápání nových věcí tak rychlí, jako když nám bylo 20, ale rozhodně můžeme mozek cvičit. Učení se novým věcem, cizím jazykům, křížovky, šachy, sudoku a mnoho dalších věcí nám umožní zachovat mozku pružnost a schopnost udržet se v kondici.

• Energie.

  Když pomineme rozdíly v temperamentu každého jednotlivce, které jsou dány, energie jako taková vychází z našeho přístupu k životu. Otevřenost novým obzorům, nadšení, zdravý spánek, pohyb, meditace, to vše ovlivňuje naši energii a radost ze života.

• Vztah k sobě.

  Věc, kterou se mnozí učíme celý život. Sebelásce, sebereflexi, sebeúctě. Pojmy, které jsou zásadní po celý život, ale ne každý má to štěstí, že je ovládá již v mládí. I tady jsou důležité zkušenosti a nadhled. Od určitého věku se už prostě nemusíte hledat, víte, kdo jste, kam v životě směřujete, znáte své silné a slabé stránky a umíte si je přiznat, nenecháte sebou manipulovat, víte, co chcete a co nechcete a máte se rádi. K nezaplacení.

Věk je prostě jen číslo. Hlavně ten, který máte uvedený v občance. Jsou lidé, kteří jsou staří už ve třiceti a jsou tací, co jsou mladí i v osmdesáti. Mladí duchem a někteří skoro i tělem. Je to jen na nás. Zda se budeme hroutit z každého roku navíc, nebo si budeme užívat každého období svého života, co hrdlo ráčí. Tak co, ještě vás stále děsí číslovka v občance?

Foto: Pinterest.com, Pixabay.com

Líbil se vám článek? Dejte mu To se mi líbí nebo ho sdílejte níže 🙂

Uložit

Uložit